První prokazatelná zmínka o baňkování jsou lékařské pečetě zhotovené asi v roce 3300 př. n l. v Mezopotámii.
Baňkování je účinná masážní a léčebná technika, při které dochází k velmi intenzivnímu prokrvení masírované části těla.
Tato metoda se využívá nejen k léčbě bolesti pohybového aparátu (ortopedických, neurologických a revmatických), ale i při bolestech hlavy, krční páteře, šíjových svalů, při nízkém krevním tlaku, přetížení zádových svalů…
Baňky můžeme využít i u rýmy, kašle a astmatických příznacích.
